]> 2 Alex Svědomí za zdí sochy z ledu, cíl jediný kdo je tam postavil, úsměv jim dal nevinný ze rtů padá další dík a kolik bude těch příštích němý svědomí svazek uschlých květin jak netopýr, nohy svázaný, dávno studený k nebi letí bílej pták a zem je červená, zvláštní běžím ztracený k těm lidem co se nechtěj vůbec smát někdo se ušklíb - šílíš, můžou brát tvoje já promluví a k čemu ten kříž, netuším a k čemu ten nářek, to není pláč ruce spojený a z konců prstů cítím alex - někdo jinej před tebou stojí jen dřív snažil se to říct tisíc nocí probdělých z hlavy kterou hladíš, prostě to nezmizí alex - já vím, že stromy slunci odpouští alex - ale já starý listí ze sebe nezchodím alex 3 Cikánská Setkání maria ne, maria má maria ne, ne s ním odejdou, zaražen stojíš tam pokoj prázdný a víc nevidíš při setkání bude den bohatší on se neptá, ona vůbec nestydí vždyť nemusí, nemusí maria ne ... není to nemožný kolik z nás zaplatí i pobožným uděláš to nejlíp ne maria ne ... 6 Čas Sen na střechách bubeníci songy vyhrávaj mobilní telefóny zapírám někdy si z dlouhý chvíle s deštěm vyprávím ale dnes žádná věta - usínám jako já všichni kolem spí, ale né moc nemotorná je i kočka má, tak spi se mnou schránek plných papírů v ulicích přibývá to se mi zdá nekonečný stromořadí, zvony vyzvání to se mi zdá jako já unavený zůstali se mnou na řekách pramenících z dvorů továren na šňůrách obrovitých balónů plující koše nesou účty z kaváren den jako každý jiný začíná jako já ... 4 Dávno Osud na těchto rukou mě nosíváš ty moc dobře víš, že tady nejsem někdy to bolí a někdy s měsícem hovořím až přijde ta správná chvíle, ptej se ze země sbíráš listy kaštanů postavám kreslíš svatozář venku se stmívá a do oken kapky deště buší ty se tam díváš na moji tvář dávno bylo to dávno svatý teď bloudí ve svých myšlenkách zapomenout na druhý nejde odhodit růži, která už dávno je bez trnů a doplnit pohár co se tam vejde to nejde dávno bylo to dávno 5 Dobře najedený U babičky stopy a sníh, oblaka houstnou na protějším kopci lidé tloustnou v krajině snů, obzor si hlídám a každé ráno s těmi lidmi snídám možná jsem jen přírodou svedený dobře najedený jen já a ty, usměvavý pár když hladím tě, připadám si stár uklidněn jím a vítr sílí poslední sousto, většinou se mýlím možná ... na stráních, když slunce září já stojím tam, spokojeně se tvářím ty se probouzíš, to hlad se hlásí i když plný jsem, dám si s tebou asi 24 Dveře aa slova 7 Francie Rakovina zahradou tóny zní a za oknem stojí pár kapesník zmáčený, ty po tanci zatoužíš nálada výborná, dámy cení si účesů a na zdraví přípitků, už ani nepočítáš samba zní, ze schodů utíkáš samba zní a nikdo tě neshání zdá se, že můžeš jít, v zrcadle nezáříš kde sedí, kde může být i ona mě opouští samba zní, ... jako jed se ve mně šíří, dny ubírá a na pohled, na první pohled se jenom zdá, že neprosím 8 Globus Azyl mám se s vámi hádat znova po třetí když zhasnou všechny hvězdy chybí napětí no tak dávej bacha, tam fakt nebudeš spát skákat, plavat vzduchem, sobě si lhát že nejsi první, kterej do tmy uletí v srdcích bolest, víra, v hlavách obavy nikdo tu neumírá a nikdo neslaví no tak dávej bacha ... že nejsi první, kterej se jim postavil zůstal po nich dým v očích zbylo prázdno, v slzách kameny hvězdy už pozhasínaj, šatů zbavený no tak dávej bacha ... že nejsi první, kterej prošel plameny zůstal ... 9 Grunge USA protivnej zase den šála, baloňák nebo ten co na mě mává z tygra půl, v ruce hůl klobouk, pršiplášť ? to je vůl někdy se to stává everybody market place windixie market place za dolar náhubek balík vydělá, kdo neutek super sleva-šit jenom on seladon brouká pro sebe si ten svůj tón z něj vyzařuje klid a z rádia jen windixie market place tak přeladím si na grunge ten chlápek žmoulá rohlík s marmeládou to nemůže být hambáč já vážně nevím (2x) 10 Jokers Gambler na hlavě sádrový a na stole dlouhým zůstal ležet stín ta zklamaná bílá tvář, se na tebe dívá zády k zemi ležíš rozbitá láhev výkřik varovný pak na poli vítězů kde barvy se střídaj, symbol ovocný kde oči už dávno ví, že všechny jsou stejný dál tam s nimi stojíš je to jen pár, komu tím uškodím zůstal tu jeden z těch tvých závěsů kdes nechal víc, než je možný unést v náručí kde je ten strom, co chtěl jenom růst a kde je syn, není jediný kam zmizel dům kde je první den co slíbils, že jenom se mnou budeš slabost a váhání sliby co škvírou v zámku vyletí ke smrti krůček má, kdo nevrátí úsměv vážně tomu věříš, tak věř vstávej, můžeš sám nezlomíš víru to přísahám, že najít se dá jenom touha, tak koukej chtít i bez lidí vždyť začít můžeš znova víš podívej zase tisíc nevinných (2x) 11 Malý indián Velká Amerika zůstali tam, smích nevidím pomalu usínáš já loutky uložím tak jak máš to rád všem dám pohlazení indián malý, černým houstne obočí chlapec árijský a žid nažehlený zůstali tam, smích nevidím do dlaní horký popel, tváře poblednou dech zadržíme a žádnej z nás nezmění ty zvuky dlouhých nocí, záři tajemnou nemusíme se stydět, nejsme bezcenní jen malý indián na cestu dalekou je zván do bílých novin černý řádky přibudou zeleným zase jeden z vás, do tváře dých a já tě objímám, ke kříži přibitou rozdělíme se o ten sen ozářených jen malý indián ... 12 Na cestě Talent zahozen dar, co kdy byl ti dán teď není co říct, jenom dávat brát za čas se zdá, že mluví že zas chtěl něco říct ptá se jak slova co sbírá, může číst zůstane půl, ale nebudeš sám no tak se otoč, víš schody dlouhý nevedou dál děj se co děj, natáhni ruku dál dalších sto dní není důvod spát no ukaž své oči cizí se dívají výš zdá se, že cesta je dlouhá záleží na nocích na dnech, co bude se zdát no tak se otoč tvý schody dlouhý nevedou dál a ty máš jako jeden z mála máš v hlavě tisíc nápadů a ty máš jenom jeden důvod lhát 13 Nedočkáš se Zkušenost já sám na tom všem nevidím ani pravdy půl ale vás si vážím nemám víc, ale dost co bych chtěl takže tenhle stůl doufám nepřekáží vidíš oknem ven slunce jen se nás dotýká chlapec kotel stáhne proč je sníh na mezích, kde je hoch s čím se potýká den tím neprotáhne jak můžou nedokážu vstát a normálně říct něco měl jsem rád a můžu rád mít ale není zájem, více je míň nedočkáš se díků, zbytečný trápení kalendář použít na psaní, dnů si nevšimnout nemocným se stávám tak se ptám komu víc ublížím, co jim nabídnout tlakům odolávám 14 Nejsi víc než zdráv Skutečnost právě z obyčejných dnů se někdy stanou můry, kdy kůry ze stromů loupáš dubový věci pak nejsou jako dřív a hlava rozbolí se když vzpomínáš na ty chvíle ubohý nejsi víc než zdráv právě z obyčejných snů se někdy stanou chvíle kdy zůstanou sliby přáním schovaným a v jejich očích vidíš stín jedno že s tebou snídá bída nehrozí zítřkům prohraným nejsi víc než zdráv právě z obyčejných rtů se někdy stanou ústa, co promlouvaj k lidem z výšky sokolí ze židle stává se zas trůn a z něj se dobře hází špína pod nohy blízkým, to bolí nejsi víc než zdráv 15 Nezávidím Heroin má jseš jenom má,tak vejdi mně zdál se papírovej sen kde stříhám moře a co je v něm sedm hladových ryb smát se budu já to cejtim ptákům, co letí výš, už ani trochu nezávidím i mrakům, co nesou sníh, už ani trochu nezávidím dám si ty všechny rybičky k snídani, k obědu líp jsem se nemoh našťouchnout, líp se nesjedu ne, to nemůžeš vzít všechno dlouhej bude příští den zase stříháš moře, no co je v něm vím, že potápíš se ke dnu no a ptákům, co letí výš, už ani trochu nezávidíš i mrakům, co nesou sníh, už ani trochu nezávidíš 16 O třech lidech Morálka ke mně je troufalá a já se ptám čím bude oheň dál, v útrobách mých do tmy jen úderů teď spousta zní a padá i závaží na hodinách starých někdy to musím říct tohle je vážně jedinečný ze strohých komínů se dým valí na záda mě otáčí - zůstaň tu dýl ale co bude s kým, kdo zůstane s ním ta tíha se netýká jen jednoho z nás jednoho z vás, to vím zůstat stále s párem blíženců v cizích očích chlípnost milenců tak to bych si přál už mě nezajímá ta troufalá a dým strohých komínů nemusím mít v sobě si schovávám co pár lidí nosí a nevidí, že chyba je v nás - jen chtít tobě to musím říct tohle je vážně jediný, co bych si přál 17 Oni My odpouštěj, nic není zábranou odpouštěj a doufaj že možná nejsou tím co dřív - já vím jak tohle můžou říct když po nich zůstanou proklínaj a zoufaj - oni to necítí že máš se líp - dětskej pláč vždyť ani neví, že odcházíš netuší, že to loučení má být poslední opouštěj, na čem jim záleží opouštěj v co doufaj pak možná nejsou tím co dřív - já vím tohle nemůžou říct vždyť po nich zůstanou proklínaj a zoufaj - oni to necítí že máš se ... na čem jim záleží (3x) ? oni to cítí tedy na čem jim záleží řekni mi na čem jim záleží tedy na čem jim záleží ? oni to cítí i když se ptám, kde spíš ty si stojíš dál na tom, že nemusíš víc dětskej pláč vždyť ani ... 26 Štíty hor aa slova 18 Ten s čepicí Dealer zase čekám a vždycky sám no kdy už přijde, kdy přijde na jméno si vůbec nevzpomínám brát mě nutí a hlavně lhát ale on nejde a nejde tak teď už se vážně začínám bát o koho kráčí, vždycky dává si na čas a pak mu stačí výměna pouhá - minuta dlouhá možná je to ten s čepicí a nebo s kyticí oči mě bolí, já vlastně nevím kde sedím chlap s bílou holí mý tělo před chvílí překvapil mráz chodící domy, zvláštní přede mnou obraz tak ať mě zlomí výměna pouhá - minuta dlouhá možná je to ten ... 19 Touha po malíři Most pod 'Hlubokánem' stojím na železným mostě, venku prší teplo jako v posteli,když se probudím pode mnou leží jen hromady bláta, kamenná hráz rezatý kus auta, malíř tudy nechodí otočím hlavu a mířím na druhou stranu kde slunce hýří světlem nešetří kanál se do řeky vlévá, zelená voda jak nezralá réva - rybí tažení a na dně je stín nemluví, neleží ale má jako já ruce prázdný a hlavu zvedá neslyší, nehledá ale ví to co přijde je krásný stojím na železným mostě, ani nevím proč udělat jsem to chtěl to jsem zapomněl chybí mi jeden z nás, v ruce deštník a hlas co říká - namaluji most a vás 20 Vítězství Společnost v polívce fazole a rukáv co nejde zapnout špinavý náměstí, smůlu kdo nedojídá má ale to není žádný vítězství domov je košile a konec dlouhých vlasů je slepený náplastí, žízeň ta neumírá vím, že tohle není žádný vítězství nádherný je mít jen půl toho co mám nádherný je snít, ale nezůstat sám zarůstám omylem a mlčení není problém ženatý nájemník chvílemi zapomíná, vím že tohle není žádný vítězství 21 Výlet za pyžamem 14. 11. čaj jestli mohu mátový váš pokoj prázdnotou jen dýchá smím něco podotknout když vás tu tak vidím stát čekající pýcha tu není žádná já jen hádám city z veršů někdy sklopím zrak a vím že to bolí ale do očí nikdy nelžu rád na to myslím a vzpomínám na místnost opředenou medovou vůní na tvář polekanou,když vítr pár žaluzií stáh čekající pýcha tu není žádná ... ale do očí nelžu je to výlet do zemí spících nelžu ? výlet za pyžamem nelžu barva rudá na rtech i lících nelžu ? výlet za pyžamem dík,že to není jako dřív den plný romantíků v trávě déšť kape z očí,já to vím že tam nemusím stát čekající - a právě pýcha ... 23 Ženy v dešti aa slova